Čtvrtek

Jídelníček : houska s tvrdým sýrem, svačina: olexe trubičky, oběd: uzená polívka, uzené, brambor, zelí, svačina- jogurt s makovkou, večeře : chléb s pomazánkou (vejce, šunka, sýr, pomazánkové máslo, okurka).
bylo pro nás velkým překvapením, jak se děti pustily do zelíčka. Už nezbylo ani na přídavek, protože otrkané táborovou realitou, že se každý den vyhazuje spoustu jídla, jsme udělaly všeho tak akorát a ejhle, ani na nás některé dospěláky nezbylo... ale to je jen dobře, že dětičkám chutná. Byla jsem se dneska podívat na ježdění a byla jsem mile a hodně překvapená, jak to všem jde. Abych uvedla na pravou míru pády tří  dětí, které se staly... Vojtíšek Lutonský spadl když tu byla jeho maminka, takže tam vysvětlovat nic nemusím. Další chlapeček je z místní jízdárny, a nešlo o pád, ale spíš sesunutí z koně. Dále spadla Verunka Vávrová, nevím, u tohoto jsem nebyla, ale určitě žádný z pádů nebyl nic mimořádného ani vážného. I když chápu, že děti , které jsou v sedle poprvé jsou vyděšené. Zodpovědně mohu říct, že to nebylo z důvodu, že by koník nějak vyváděl, či byl nevhodný pro děti.

Nepříjemná zpráva je, že jsme včera poslali jednoho nemocného hocha domů, zítra budu mít zprávu od jeho maminky, zda je nemocný, nebo to jen byla souhra všech alergií, kterými trpí. Objevila se také nějaké průjmová onemocnění, ale děti jsou v péči sestřičky z rychlé záchranné služby, takže se není čeho obávat. Mrzí mě, že děti nechodí za zdravotníkem ani za mnou, ale pak mi volají jejich rodiče a vyptávají se na zdravotní stav, protože jim děti tuto skutečnost volají. Pochopím to u dětí malých, ale starší děti nemají důvod svůj stav tajit.

Mrzí mě také, že nemám čas jít trochu mezi děti a zjistit, zda všechny negativní názory jsou založeny na povaze a nechuti dětí dělat některé aktivity, nebo je to opravdu o nevhodnosti připravovaných her. Samozřejmě jsem to s vedoucími probírala, ale nechci jim do jejich programu zasahovat, protože jezdí na tábory několik let a rukama jim prošla spousta dětí. Budu se snažit zjistit, jaké hry hrály a napíšu to do blogu. Ovšem pokud mi děti na moji otázku, co by chtěly dělat odpoví, že ležet ve stanu, pak si myslím, že je zcela zřejmé, že nejsou na tom správném místě. Tento tábor byl pro nás všechny zkouškou, protože tábor poprvé organizovalo naše sdružení samo za sebe a není jednodušší cesty než ta, že děti, které tábor protrpěly příští rok jet nebudou chtít a ušetříme si tak vzájemné zklamání. Chápu, že dorostenci ve věku nad 12 let už asi nemají potřebu dělat věci stejně jako mladší, ale snad si z tábora neodnesou jen špatné vzpomínky.

Naopak se omlouvám rodičům Deniska, že nepíše a nevolá, přípomínala jsem mu to opravdu několikrát za tento den.. je velmi zaneprázdněn. Jak volal, že ho bolí hlava, šla jsem se na něho podívat, byl v obležení našich krásných tábornic, vesele rozhazoval rukama a bavil ostatní tím, že vyprávěl vtipy.. tak si myslím, že ho  hlava ani moc nebolela. Když včera odjel Kuba, ptali jsme se, zda chce se 2 dalšími kluky do chatky, ale řekl, že se lépe vyspí sám ve stanu, samozřejmě, pokud změní názor, samotného ho nenecháme.

Chci taky upozornit, že jízdy navíc nebyly žádné, protože všechny děti do jednoho chtěly jezdit a není možné, aby 5 koníků pracovalo s dětmi déle než jim to je umožněno. Poptejte se v jízdárnách ve svém okolí, zaplaťe dětem jízdy tam a pokud je to baví, určitě nenechte dětičky zakrnět. Běžte co nejdříve, dokud si ještě z táborového výcviku něco pamatují.

Přeji všem dobrou noc a snad bude zítra všechno v pořádku.